July 2015

「A R R I A N A C R O W F O R D」

26. july 2015 at 0:05 | Drake |  「C H A R A C T E R S」


Tags: R, Ria, R-Bomb

Sky People: Delinquent

Status: alive

Age: 18 [eighteen]

Occupation: mechanic

Main weapon: iron bar


Property: železná tyč

STRENGTHS

Mezi nejlepší schopnosti R patří rozhodně využívání jejího postu mechaničky. Vždycky se než na opravování věcí soustředila na jejich ničení, cílené samozřejmě. Vyrobit bombu, sledovací zařízení, nebo snad dálkově ovládaný dron pro ni není žádný problém a dokonce se v tom i vyžívá. Výbuchy jí odjakživa fascinovaly a moc ráda si vždy k nějakému najde cestu. Po pár malých výbuších, které proběhly ještě na Arše, dostala přezdívku R-Bomb, kterou teď také obdaruje každou svou "hračku", aby bylo vidět, kdo je stvořitelem toho úžasného díla. Rozumí nejen součástkám, ale i hromadě látek, ovládá chemické reakce a dokáže tak vytvořit špičkovou vraždící zbraň. Dále určitě nesmíme zapomenout na její schopnosti v boji. Vyrůstala ve společnosti většinou kluků a také s nimi ráda trávila čas, právě oni ji naučili většinu z toho, co dnes umí. Nebylo dne, kdy by se s jedním nedostala do rvačky, a i když si kolikrát ublížila, nikdy nezačala brečet a stěžovat si, jako to dělala většina holek v jejím věku, sebrala se a šla pokračovat tam, kde skončila. Ráda na svém tělu pracuje, trénuje a to se hodně podepisuje nejen na její postavě, ale i na její morálce a síle. Když dojde na nějaký souboj, nebojí se do někoho praštit, je jí jedno, jestli je to kluk nebo holka, dítě nebo dospělý, pokud ohrožuje jí, nebo někoho koho potřebuje na životě, nebojí se zasáhnout, nejen ránami pěstí, ale i zbraní. Když jsme u zbraní, vyniká převážně s vrhacími noži, ke kterým si našla cestu ve svých třinácti letech, kdy jí je ukázal jeden z pracovníků Archy. Trávila s ním hodně času na tréninku, pilování hodu, určování terče a později i cíle v pohybu. Dnes už tuto činnost ovládá skoro špičkově, i když ne každý den se daří. Právě kvůli tomuto tréninku se u ní vyvinul dobrý odhad vzdálenosti, rychlosti a pohybu a proto není ztracená ani s palnou zbraní v ruce. Zálibu našla i ve stopování, les je pro ní jako zábavní park, sledovat stopy, zvířata nebo dokonce i lidi je pro ni něco naprosto úžasného, zlepšuje se s každým výletem do lesa, s každým lístkem, který vidí na stromu, s každou stopou na zemi.

WEAKNESSES

R nepatří mezi osoby, které by dávali své slabiny najevo, ona je skrývá i sama před sebou a ty, které ostatní považují za opravdu zlé vlastnosti a slabiny, ona většinou sama považuje za něco pro ni dobrého. Boje se pro ni staly možná až moc velkou zálibou. Vyvolává je často i ve skupině a těžce se udržuje v kolektivu. Neoplývá zrovna láskou k ostatním lidem a tak pro ni je zcela normální říct cokoliv a kdykoliv, je hodně tvrdohlavá a svéhlavá. Když je ve vypjaté situaci, přemýšlení jde stranou, to jí přijde v tu chvíli zcela zbytečně a místo toho, aby si věc dopředu promyslela, se do toho vrhne po hlavě a to často nepřináší ovoce, může totiž ohrozit na životě nejen sebe, ale i ostatní; (nebudeme si lhát, to jí upřímně ani moc nevadí), nebo se chytit do nějaké pasti. Kvůli svým názorům, za kterými často stojí jenom ona sama, se neshoduje se skupinou a jde do všeho na vlastní pěst, nesnáší, když je někdo nad ní a nařizuje jí, co má dělat. To co jí ale zasáhne nejvíc je, když si jí nějaký zoufalec bere do huby i potom, co mu sama udělí několik ran, nejen jí, ale i její rodinu a hlavně její minulost. Když je to něco, co jí opravdu pohne žlučí, jakoby se najednou v jejím mozku zatmělo a ona už ani neovládala sama sebe. Nezná pud sebezáchovy ani nic podobného, potřebuje ze sebe akorát dostat ten vztek a zlobu a než se naděje, je sama uprostřed noci s klouby od krve a kůry, protože několik hodin v kuse mlátila do stromu.

PERSONALITY

R se možná měla narodit jako kluk. Tím nenarážím na nějaké zalíbení v ženském pohlaví, i když se zcela upřímně nějakým zvědavým hrám nebrání a nedělá jí to problém, mluvím spíše o tom, že si v kolektivu mužů přijde víc svá, i když má také ráda svůj klid, ve kterém je vlastně svá úplně nejvíc. Hodně často se přetvařuje a dny, kdy v jejím hlasu neslyšíte sarkasmus, jsou opravdu jako zázrak. Jak už se zmiňovalo, je velice konfliktní a nebojí se prosadit svůj vlastní názor, je neústupná, nedělá jí problém stát celý den na jednom místě a udělat cokoliv pro to, aby dostala to, co chce. Ráda se před ostatními předvádí, ale nepovyšuje se, na lidi má vždy svůj vlastní názor, i když většinu hází do jednoho pytle a tím to pro ni končí. Někomu může připadat namyšlena, drzá (což vlastně i je) a jako největší mrcha pod sluncem (což často bývá také), ale jí jsou názory ostatních úplně volné, dělá to, co ona sama uzná za vhodné a tak, jak se rozhodne. Když je ale s někým, komu se už odhodlala i věřit a považuje ho za někoho, pro koho by byla schopná zabít, objeví se i její hezká stránka. Uvolněná, ukecaná, usměvavá. Každá holka je taková, i když jí to okolnosti moc nedovolují. Každá chce mít člověka, se kterým si rozumí a na kterého se může obrátit a dokonce i ona, i když to často nedává najevo. Jen si nejen ostatní, ale ona sama, musí prokousat cestu.

APPEARANCE

Měří něco kolem sto sedmdesáti centimetrů a je se svou výškou naprosto spokojená. Rovné hnědé vlasy jí sahají po prsa, nejčastěji je má volně nebo spletené do volného copu, podle situace. Obličejík má kulatý tvar, dominují mu plné rty a velké hnědé oči. Má pěkně vysportovanou postavu, není to žádná kost a kůže, ani miss tuk, je tak akorát a někdy moc ráda odhaluje světu svoje svaly, na kterých dlouho pracovala a stále pracuje. Není to tedy nějaká kulturistka, abychom si nedělali iluze, sama je se svou postavou velmi spokojená a udržuje si jí podle jejích představ. Její oblečení nemá jeden speciální styl, chodí v tom, co se jí líbí, i když to jsou nejčastěji kožené nebo džínové bundy, košile, jak džínové, tak látkové, třeba ty kostkované, ale i jen obyčejné jednobarevné, skinny džíny, které jsou často potrhané, doplněné o pevné kotníkové boty, kožené, připomínající klasické kanady, které nosili vojáci. Co se týče jejích výjimečných znaků, patří mezi ně červený šátek, který ona sama bere jako jakýsi znak hrozby a měli by ho tak brát i ostatní. Nejčastěji ho nosí omotaný kolem levé paže nebo jako čelenku ve vlasech. Chová k němu jistý emocionální vztah. Věc, bez které by se také dlouho neobešla, jsou její zapalovače. Jeden je sice už prázdný, ale stále ho nos í u sebe. Samozřejmě nesmíme zapomenout na velice výrazné znamení na jejím těle a tím je jizva, která se táhne od klíční kosti, přes rameno až k lopatce a je vytvořená jejím vlastním nožem, ovšem ne její rukou.

PAST

R pochází z Mecha stanice, její otec byl mechanikem, matka ale pracovala na Agro stanici. Ona byla už od mládí hnána otcovo cestou a to zcela dobrovolně. Součástky, technické vymoženosti a všechno, s čím si mohla hrát, jí vždy zajímalo víc než obdělávání polí a sklízení plodin. Už jako malou jí její otec brával často sebou do práce a ona s údivem sledovala všechno, co se tam dělo. V jejích šesti letech její otec zemřel při opravování Archy zvenčí. Neproběhla dostatečná kontrola vybavení a problém s dodáváním kyslíku do jeho obleku byl odhalen až moc pozdě. Malá R nechápala nic z toho, co se stalo. Proč tatínek nepřišel dolů, proč maminka celý den pláče a proč nepřestává. Na vše přišel čas, až když byla dostatečně stará a už tomu rozuměla. S její matkou to ale za tu dobu šlo dost z kopce. Byla psychicky na dně a její výkyvy nálad se podepisovala na těle R. Tedy, Arriany. Její rodiče jí skoro nikdy neřekli jinak, oslovení Arriana bytostně nesnáší a R jí říkali jenom stejně staří obyvatelé Archy, se kterými se bavila. Její matka jí začala být, jen tak bezdůvodně, aby si vybila vztek. R s modřinami už nechtěla zůstávat v bytě. Trávila celý den s ostatními mechaniky a domů se snažila chodit až hodně pozdě večer, aby se své matce vyhnula. Začala trávit hodně času s kluky a sama je vyprovokovávala k soubojům, jenom aby se naučila , jak se bránit. Než se něco změnilo. V jejích třinácti letech jí oslovil muž z Mecha stanice s jinou nabídkou a poprvé jí ukázal krásu vrhacích nožů. To se stalo novou náplní jejího života. Už nemusela trávit dny sezením v Mecha a koukáním do blba. Trénovala kdykoliv jen to šlo, zlepšovala se a našla v tom svou skrytou vášeň. Gabe, tedy, ten, co jí dovedl k nožům, jí s tréninkem pomáhal, napravoval její chyby, donutil jí na sobě pořádně makat a to přesně ona dělala. V patnácti potkala Rosse, o šest let staršího mechanika, kterému vlastně za celou dobu, co byla v Mecha nevěnovala velkou pozornost. A i on jí nabídl, že s ní bude trénovat, i když vynikal i v jiných věcech. Stal s e skoro její závislostí. Skončili jí povinnosti, šla za Rossem, trénovala s ním, trávila s ním veškerý volný čas, později u něj i začala přespávat a ve svém bytě už se skoro vůbec neobjevovala. Objevil se mezi nimi vztah, který ona ještě neznala, byl pro ni nový, ale líbil se jí. Zamilovala se. Trvalo to něco přes rok, než se něco změnilo. On se změnil, začal být agresivnější a hodně jí využíval, jak v posteli, tak i v jiných věcech. Jednou, když už se jí opravdu zdála, že to, jak s ní zachází, přehnal a chtěla mu utéct, chytil jí a rozsekl jí ruku od klíční kosti, přes rameno až k lopatce. Byla donucena uhrát to na to, že se zranila o plech při sestrojování nějakého stroje. Vrátila se domů a přemýšlela o tom všem, co se stalo. Trvalo to týden, než se rozhodla. Bylo to silnější než ona, žhnula v ní zloba a bolest, zlomené srdce. Vyšla na chodbu, mezi lidi, s vrhacím nožem v ruce a spatřila ho před v chodbě před sebou. Rossi! Tak zněla její poslední slova k němu. Pak už se jenom otočil a ona hodila nožem. Byl to přímý zásah do krční tepny. Ona stála jako v transu a sledovala, jak mu od krku stéká krev a on se sune k zemi, zatímco už skončila v rukou ostrahy a byla odváděna. Bylo jí jasné, kam.

PRESENT

Bylo rozhodnuto o jejím osudu a ona skončila zavřená ve sky boxu. Vysloužila si i samotku, protože to, co udělala, se šířilo tak rychle jako mor a během chvíle o tom každý věděl a měl narážky, blbý kecy, nadávky. Po tom, co zmlátila jednoho kluka, který se do ní pouštěl nejvíc, skončila na samotce. Většinu dne proseděla v rohu se zavřenýma očima a přemýšlela. Zbytek dne posilovala, i když jí to ze začátku zranění ruky nedovolalo a to jí stále připomínalo Rosse. Jediné, co jí po něm zbylo, byl zapalovač a právě červený šátek, který od té doby nosí u sebe. Je to součást toho, čím se stala a neměla by to jen tak zahodit. Pár týdnů před jejími osmnáctými narozeninami se něco stalo. Když si myslela, že pro ni jdou stráže s jediným záměrem a to jí popravit, nestalo se tak. Místo toho se opět ocitla ve společnosti lidí, dalších mladistvých zločinců na výsadkové lodi. Prý další šance. Šance na Zemi. Nevěřila ničemu z toho, co jim říkali, ale má být mrtvá teď, nebo za pár týdnů? Pak přišel ten moment, kdy přistáli na Zemi. Nikam se nehrnula, nechala ostatní v euforii a poklidně sestoupila na zemský povrch. I když uvnitř sebe byla stejně nadšená, jako ostatní. Opravdu mohou začít od začátku, začít žít. Do dnešního dne si pamatuje pohled, který věnovala šátku na své ruce, s myšlenkou na NĚJ. Zapojila se do dění, protože vycítila šanci být něco víc, být někým ceněná a to je pro ni důležité. Jak ale časem zjistili, nejsou na Zemi sami a jistě je čeká mnoho nástrah. Zatím to zvládá na svou vlastní pěst, ale bude i nadále?

STORYLINE

Tato osoba nemá žádné zásadní změny ve svém životě.

CONNECTIONS

Tato osoba si zatím nevytvořila žádné ne/přátele.